Jak by se pracovalo s kovem někomu, kdo by neměl žádné stroje a nástroje? Určitě se shodneme na tom, že náramně těžko. Někdo takový by se mohl pokoušet o výrobu čehokoliv, ale dopadalo by to neslavně. V nejlepším případě by odlil něco jednoduchého z roztaveného kovu nebo by zohýbal plech, ale nic víc. A to by bylo v dnešní době málo. O to by zákazníci neprojevili zájem. A proto se zkrátka ti, kdo něco z kovu vyrábějí, musí vybavovat potřebnými stroji a nástroji, s jejichž pomocí se i z tak tvrdého materiálu, jakým je kov, něco vyrobit dá.
Pořizují se tedy nástroje, kterými se dá kov řezat, brousit, obrábět, pořizuje se to, čím se dá kov měřit nebo čím se do něj dá vrtat a podobně. A my lidé si kolikrát ani neuvědomujeme, kolika různých nástrojů bylo zapotřebí ke zhotovení kovových výrobků, které nás provázejí našimi životy.
Ale ti, kdo s kovem pracují, to vědí. Musí to vědět. A než se do výroby něčeho pustí, musí si takové nástroje a stroje sehnat. A mají s tím často víc starostí než následně s výrobou samotnou. Protože sehnat vybavení pro práci s kovem by nebylo těžké, ale z čeho to všechno zaplatit? Nejde rozhodně o žádné korunové položky, většina strojů a nástrojů je naopak hodně drahá. Takže by to někoho zatěžovalo a někoho třeba i ruinovalo.
Zpracovatelé kovu tedy musejí shánět vybavení docela složitě. Musí hledat co nejlevnější nabídky, aby měli šanci, že budou mít vše, co potřebují, a budou tak moci pracovat. A kde pak seženou soustružnický nůž úhly nebo další potřebné nástroje dostatečně výhodně? Pokud se vyznají, pak u obchodníka s nadlimitními zásobami firemního vybavení. Ten totiž zmíněný sortiment skupuje u těch, kdo už ho nepotřebují, a prodává ho těm, kdo se po něm shánějí. A v takové situaci je jasné, že je i docela nové vybavení k dostání za velmi přijatelnou cenu. A nic pro práci s kovem tedy nemusí chybět.
